Tento listopad se naši žáci a někteří pedagogové zapojili do celoškolního výtvarného projektu. Hodiny pracovní a výtvarné výchovy silně připomínaly manufakturu, a každodenním materiálem se stal červený krepový papír.  Vyústěním této snahy se stalo jedno společné výtvarné dílo umístěné v prostoru vstupní haly. To vše za jediným cílem - připomenout si tzv. den válečných veteránů. Žáci zároveň pracovali s pojmy jako materiálová abstrakce, symbol, metafora, myšlenkový kontrast, metaforický posun, jaderná rodina apod.

Úkolem žáků bylo vytvářet květy vlčích máků. Neexistoval žádný jednotný návod, pouze rozměry (průměr květu 4-10 cm). Pracujeme totiž s tzv. materiálovou abstrakcí. V té totiž není důležité, jak dílo vypadá, ale vhodným užitím materiálu dosáhneme vytvoření jeho obecně uznávaného symbolu, který každý pozná. A co je vhodnější materiál pro výrobu vlčích máků, než krepový papír?

Veškerá symbolika vlčích máků a veteránů začala básní Johna McCrae:

Na polích flanderských vlčí máky kvetou,
tam mezi kříži, řada za řadou.
Zde hrob je náš. Však mezi červánky,
na nebi modrém slyšte skřivánky,
když dole kanóny tu svoji píseň řvou.

My mrtví zůstanem – a je to možná zdání,
že včera žili jsme a byli milováni,
když nyní ležíme na polích flanderských.

Náš boj teď jiní převezmou:
do vašich rukou vkládáme teď svou
hořící pochodeň a vy ji neste dál.
Kdyby vám uhasla, vzpomeňte na náš žal.

Když rozkvétá lán máků červených,
my spíme dál na polích flanderských.

(český překlad Jindra Svitáková)

Vlčí máky se staly symbolem zbytečné smrti člověka v boji, na jehož hrobu ve Flandrech kvete tato zemědělsky nevýznamná divoká rostlina - vlčí mák. Květ se stává symbolem nejen smrti, ale i toho, že tito lidé žili a byli milováni. Této myšlenky se drželi i naši žáci.

Proto dostali za úkol vyrobit tolik vlčích máků, kolik je členů jejich rodiny. Minimální počet byl počet členů jejich jaderné rodiny (tzn. otec, matka, dítě/děti). Pro podtrhnutí symboliky emoční vazby byly máky ještě podepsány křestním jménem člena rodiny, čímž se mák stává symbolem konkrétní osoby.

Všechny květy dohromady byly připevněny na síť, čímž vytváří jakousi nevšední obdobu vojenské maskovací sítě, která ale nemůže plnit, kvůli své barvě, účel, je tedy symbolem absurdity a vytváří tak kontrast a tím i konflikt v očekávání a realitě. Absurdita maskovací sítě symbolizuje nesmyslnost válečné mašinérie, kdy se celá společnost podílí na vyšších politických a vojenských cílech, které mohou být jednotlivci cizí, ale stejně musí bojovat za jejich prosazení, nebo je k tomu donucen.

Milovaní jedinci symbolizovaní vlčími máky jsou tedy lapeni do absurdní sítě války. Lidé, příbuzní, sourozenci, matky, otcové, a někdy i domácí zvířata a mazlíčci se ocitají v ohrožení, že to, co se dělo mezi lety 1914 a 1918 (nebo dokonce mezi lety 1939 až 1945), by se mohlo opakovat a vlčí máky by mohly růst i na jejich hrobech...